• Cap de la Chevre
• kafíčko na pláži Pointe de Dinan
• Bretonec s povídkou o sežraném ptákovi
• koupit či nekoupit v Camaretu lístky ?
• další drsná historka od Bretonce
• podvečerní Pointe de Dinan
• mapka oblasti našeho zájmu

Po ránu se jen pomalu rozjíždíme. Jedeme na Cap de la Chevre. Zaparkujeme u semaphoru maríny a jdeme po útesech vpravo. Zjišťujeme, že už jsme tu kdysi byli, ale za daleko horšího počasí. Dnes je krásně, fotíme útesy. Vracíme se zpět k semaphoru a jdeme ještě kus na druhou stranu. Všude kolem plochy rozkvetlého vřesu a žlutě kvetoucích pichláků. Dojdeme zpět k autu a přejíždíme na naši oblázkovou pláž na Pointe de Dinan, dáváme si tu kafovou přestávku a běháme po pláži s foťákem. Odchytne mě tu jeden starý Bretonec a s omluvou, že si myslel, že jsem jeden z nich, se mi snaží vysvětlovat cosi o tom, že opodál dva ptáci sežrali jiného ptáka.

Máme na zítra naplánovaný výlet na ostrov Ouessant, tak jedeme do Camaretu okouknout, v kolik jede loď. Je krásně, zláká nás to a koupíme na zítřek lístky. Chvíli se posadíme na nábřeží a už nám zase starší Bretonec ukazuje kormorány, že tu moc často nejsou, jen včera a dnes. To ještě neví, že tu zítra budou taky. Straší nás, že kormorán dovede ucvaknout prst. Jsou ti Bretonci nějací katastrofisti. Jedeme do campu, odměříme si, za jak dlouho budeme ráno v přístavu, loď jede v 8:15, tak abychom to stihli.

Udělali jsem si oběd a vracíme se na Pointe de Dinan. Je krásné podvečerní světlo, většina lidí už zmizela, po útesech lítá už jen pár podobně postižených bláznů. S radostí pozorujeme, že z míst, kde rozbalíme své nádobíčko za chvíli fotí někdo další, protože chce mít stejnou fotku jako ti profíci. Máme z toho docela bžundu. Vydržíme tu s focením zapadajícího slunce nad Pen Hir skoro až do setmění, odjíždíme až kolem deváté.