• ranní kontrola vln a majáku
• menhir Gorivoan
• pobřeží proti majákům na Ile Vierge
• kostelík Chapelle du Traou
• náš první ostrov - Ile Carne
• zastávka u kostelíka St. Samson, pokus nahrát řvoucí příbor se moc nedaří
• maják Phare du Four
• mapka oblasti našeho zájmu

Ráno běžíme zkontrolovat vlny, ale už se utišil vítr a divadlo tříštících se vln je u konce. Dnes začínáme menhirem Gorivoan. Je menší, stojí uprostřed zelného pole. Zajíždíme k pobřeží proti majáku Ile Vierge a vychutnáváme si pohledy na majáky z mořského dna, je už zase odliv. O pobřeží se ještě pořád tříští docela velké vlny, tak soutěžíme, kdo vyfotí vyšší. Neradi opouštíme pohled na nejvyšší evropský maják, označující vjezd do kanálu La Manche.

Zastavujeme se u kostelíku Chapelle du Traou. Kromě krásného kamenného kostelíku obdivujeme naproti rostoucí rostlinu s listy jako lopuch, v průměru kolem dvou metrů, s obrovskými hrozny květů v délce přes metr. Vůbec netušíme, co to je.

Následující zastávkou si spravíme chuť, pokaženou v Barnenez. Jdeme totiž na ostrůvek Ile Carne, při odlivu je dostupný po souši a zkoumáme na něm tumulus, obdobný jako na Barnenez. Je trochu menší, se třemi pohřebními komorami, na rozdíl od Barnenez je ale v původním stavu, nikdo ho nerozebíral a taky tu nikdo nevybírá vstupné. Ostrůvek je krásný, strávili bychom tu více času, ale trochu nás popohání obava, jak rychlý bude příliv, který už je znát. Neriskujeme nedobrovolný několikahodinový pobyt na ostrově a přecházíme ještě za sucha zpět na pevninu. V Bretani člověk nikdy neví, kdy se přižene moře zpět, tedy pokud se předem neinformuje na jízdní řád přílivu, který se mění jak s oblastí, tak s roční dobou.

Další zastávku realizujeme u nenápadného kostelíka St. Samson na pobřeží. Sedíme na skalách, pozorujeme řvoucí příliv a snažíme se nahrát jeho zvuk. Moc nám to nejde, nahráváme spíš hluk větru.

Další dnešní atrakcí je pochod k majáku Phare du Four, stojícím na jednom z pobřežních ostrůvků dost daleko od pevniny. Krásně se kolem něj tříští vlny. Krátce se ještě zastavujeme u dolmenu poblíž Kerivoret a pak už končíme v municipal campu v Lampaul-Plouarzel. Večer se ještě jdeme projít po pobřeží, jako by toho nebylo dneska dost.