• Kvikkjokk a pochod po Kungsleden
• vodopády a výhledy na vrcholky pohoří Sarek
• medvědí stopa na turistické cestě
• honíme soby na silnici

Vstáváme po sedmé, budí nás děsné vedro od sluníčka. Stan necháváme a vyrážíme směr Kvikkjokk. Na parkovišti v Kvikkjokku je slyšet hukot blízkého mohutného vodopádu. Zláká nás k prohlédnutí, jako obvykle jsou to spíš velké peřeje, než vodopád, ale pohledy jsou skvělé.
Balíme potravu a vodu a jdeme po Kungsleden (turistická cesta vedoucí přes nejzajímavější oblasti přírodních rezervací v celkové délce několik set km) směrem k zasněženým vrcholkům NP Sarek a hledáme, odkud budou nejlépe k nafocení. Fotografovo přání je mít odraz zasněžených vrcholků na klidné hladině jezera. To se však později ukáže jako krajně obtížné. Je vedro, honí se dvě bouřky a pere sluníčko. Sem tam sprchne. Potkáváme jen velmi málo lidí, tato část Kungsleden není příliš navštěvovaná lidmi, zato však komáři jsou tu zastoupeni ve velkém počtu. Výhled s jezerem hledáme dalších 17 km, než nám dojde, že bychom se měli vrátit. V bundě, navlečené částečně proti dešti, částečně proti komárům, jsem se málem uvařil. Čistá fotka s jezerem se nepovedla, vždy stíní alespoň částečně stromy, ale zase jsme se prošli krásnou přírodou. Na zpáteční cestě jsme našli medvědí stopu. Vracíme se zpátky k vodopádu, fotíme ho znovu ve změněném světle a konstatujeme, že toho bylo dneska opravdu dost. Cestou zpět do Jokkmokku se nám na silnici plete stádečko sobů, nedají se předjet, ale poskytnou nám dostatek zábavy svou nemotorností.