• Ristafallet - tři vodopády
• vypadá to na čistě vodopádový den
• Tannforsen
• zkoumáme rozdíl mezi slovy forsen a fallet, ale jednoznačně nerozhodneme
• dramatický přejezd náhorní planiny rozestavěnou šotolinou
• mapka oblasti našeho zájmu

Celou noc foukalo, spali jsme v autě, tak to docela šlo. Ráno nešel ani uvařit čaj, vichr jak ve stodole. V půl deváté jsme vyjeli směr Tannforsen. Jeli jsme kolem jezera Storsjon, za Jarpen odbočujeme k vodopádu Ristafallet, z kterého se nakonec vyklubou tři, když jsme popošli kolem řeky po Pilgrims-leden. Celý den se honí přeháňky, moc to na focení není, tak budou asi jen vodopády, inu vodopádový den.

Pokračujeme k vodopádu Tannforsen. Vodopád je impozantní, tak ho asi hodinu obíháme, nezapomínáme fotit, i když musíme neustále otírat filtry od vodní mlhy. Za odměnu ho máme nafocený i s duhou.

Od vodopádu jedeme dramatickou cestou po švédské šotolině (jak jinak, šotoliny jsou převážně ve Švédsku, v Norsku je jich podstatně méně) přes hory, náhorní planinou s močály. Prší, cesta je rozestavěná, místy jsou nahrnuté až půlmetrové valy štěrku, je to docela nebezpečné. Rychlost jako obvykle omezena na 70 km/hod. Inu Švédi. Jak vypadalo auto po těch 50 km mokré šotoliny netřeba vykládat, pod nánosem bahna nebylo ani moc vidět. Dojíždíme do Norska, hle asfalt. Jedeme po E6 Arctic Highway na sever a hledáme camp, který si dnes určitě zasloužíme. Končíme v Langnes camping v Grong. Jsme tu jen dva stany, my a nějací Francouzi, ostatní všechno bydlíky. Tráva je měkká. Ale také trochu rozmáčená, tak pozorujeme, jak se vytlačuje Mercedes a jak v ní dělá hlubokou orbu.