• počasí se láme do krásna
• Val Pramper a pochod podle starého průvodce
• krásné podvečerní světlo
• mapka oblasti našeho zájmu

Dnes je naplánován výlet do Val Pramper. Tipy na výlety čerpáme z turistického průvodce Nejkrásnější trasy v Dolomitech, teprve zde zjišťujeme, že už je minimálně 15 let starý. Od rána svítí sluníčko, vypadá to na pěkný den. Přejíždíme Passo Staluanza kolem Monte Pelmo a Pelmetto do Forno di Zoldo a přesně podle průvodce zde hledáme parkování.

Přejdeme most, vlevo mezi domy vzhůru údolím. Začátek není nic moc, jdeme lesem, výhledy žádné, přecházíme stavbu retenční nádrže a přicházíme na křižovatku se silničkou. Po ní kousek vzhůru, posléze se na ní objeví asfalt a předjedou nás asi tři auta. Docházíme je na parkovišti, které je dobrým výchozím bodem pro putování údolím. To ovšem náš průvodce neuvádí, mohli jsme si ušetřit asi 2 km nezajímavým terénem. Parkoviště se jmenuje Pian de la Fopa, příště už si to budeme pamatovat.

Kousek za parkovištěm silnička zase ztrácí asfalt a začínají výhledy, procházíme pěknou oblastí. Vlevo je výhled na špice Spiz di Mezzodi, zatím nejsou příliš nasvícené, ale cestou zpět to bude lepší. Silnička se kroutí v serpentinách stále do kopce, za jednou zatáčkou nás značení vede mimo ni lesem. Je to sice zkratka, ale lesem bez výhledu.

Docházíme na krásně prosluněnou téměř rovnou louku s osamělými stromy Pian dei Palui, fotíme po pravé straně nasvícené Cima de la Gardesana. Značená cesta nás vede dál lesem, i když silnička je tady na dohled. Je pěkně prudká, přes říčku, vody je málo, tak skáčeme přes balvany. Nakonec se les otvírá do louky, kde stojí Malga Pramper. Ochočený osel se snaží něco vyloudit, ale nezdařilo se mu.

Když už jsme došli až sem, a je tak krásné počasí, byla by škoda nedojít ještě kousek k závěru údolí, směrem na Rifugio Pramperet. Kousek to ještě zkoušíme, přecházíme dva mohutné kaňony plné bílého kamení (na jaře se tu musí řítit voda a asi je to uchvacující pohled) až polovina výpravy začne remcat. Vlevo je odbočka značená stejným číslem cesty, po kterém jsme šli nahoru až k Malga Pramper. Zkoušíme ji a nacházíme místo s kapličkou a úžasným výhledem na Monte Pelmo a Cima di Pramper.

Cestou dolů jsou krásné pohledy a začíná být nasvícená druhá strana údolí, dobře se fotí. Je už podvečerní světlo, mnohokrát fotíme věže Spiz di Mezzodi. U Malga Pramper se napojujeme na silničku a pro změnu jdeme dolů po ní, je to méně namáhavé na kolena. Do Forno di Zoldo docházíme už podvečer, máme toho docela dost, celkem jsme ušli kolem 20 km s 600 m převýšením. Za celou cestu údolím Val Pramper jsme téměř nikoho nepotkali, je to tu málo navštěvované, ale krásné. Jsme dnes docela rádi, když dojdeme k autu a přesuneme se do penzionu.