• Cap Fréhel - fantasticky rozkvetlé útesy
• Pointe di Grouin
• Mont St. Michel - velká turistická atrakce
• Dol de Bretagne - pořádný macek

Vyrážíme v 11 směrem na Cap Fréhel. Snad nejkrásnější útesy, které jsme viděli. Kvete tu spousta kytiček, vřesy a do toho krásně svítí slunce. Obíháme skaliska, kolem majáku a zpět. Cestou zpět jsme se zastavili na pláži. Praží slunce, tak tu dlouho nevydržíme, i když je tu krásně.

Dál pokračujeme směrem na Pointe du Grouin, bloudíme po objížďkách, pohledy z útesu jsou nakonec mdlejší než jsme čekali, viděli jsme lepší.

Pokračujeme na Mont St. Michel, turistickou atrakci, která už je v dálce vidět. Cestou k této podivuhodnosti míjíme 247 ukazatelů na zaručenou vyhlídku na St. Michel, tak se asi 244x necháme zlákat a zjišťujeme, že je to příliš daleko i na 10 násobný zoom. Dorážíme k Mont St. Michel v 7 hodin. Cvakáme 4E na parkovišti a jdeme ho zkouknout. Mont St. Michel byl vystavěn na nevysokém ostrůvku poblíž pobřeží a v době přílivu je obklopen vodou. Během naší návštěvy byl odliv, moře bylo daleko (prý až 20 km) a tak ho bylo možné oběhnout. Nejdříve jsme vyběhli křivolakými uličkami plnými hospůdek nahoru ke katedrále, pak jsme se teprve dali do obíhání okolo po mořském dně (spíš vlhké bláto než písek). Teprve druhý den se dozvídáme, že příliv trvá pouhých 24 minut, to by byl fofr! Na parkovišti jsou cedule, vaše auta jsou v bezpečí, sem až voda nedosáhne.

Nakonec se ještě stavujeme u Dol de Bretagne, menhiru úctyhodných rozměrů, za kterým objevujeme schované auto! Menhir je 9.3 m vysoký, krásně souměrný a nechápu, kdo ho tam prsk, podle odhadu má několik set tun a kámen je z lomu několik desítek km vzdáleného. Do půlnoci pak hledáme camp, až najdeme jeden municipal, už se nám potmě nechce stavět stan, tak parkujeme mezi křovíčky a spíme v autě.